Než jsme se dostali dovnitř do ksaru, tak jsme museli přebrodit řeku Ounila. Mě Ivan přenesl, takže mu děkuji za suché nohy. Hned u vchodu se nás ujal malý obyvatel ksáru, byl neodbytný, přestože jsem mu vysvětlovala, že od nás žádnou velkou odměnu neuvidí. Asi si myslel, že si vymýšlím, tak nám dělal průvodce. V ksaru dodnes bydlí několik rodin a k jedné jsme se podívali domů. Samozřejmě za dirhámky, ale bylo jich málo. Všichni nám připomínali, že se zde natáčel Gladiátor a nejenom tento film. Na fotce - na dvorku v jednom z obydlí

Po příjemné prohlídce jsme ještě hledali nějaké pěkné místo, kde bychom si mohli vyfotit ksar z dáli. Krásné místo jsme našli a Šotek neodolal a nechal se zvěčnit s kamarády, ne nebojte, na té fotce nejsme my dva s ním!